|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Výhřez meziobratlové ploténky je velmi vážné onemocnění, jehož důsledkem může být zpočátku "jen" výrazná bolestivost páteře a pohybový dyskomfort pacienta, ale v konečné fázi také možné ochrnutí pacienta na pánevní končetiny, nemožnost se vymočit a vykálet a další navazující zdravotní komplikace, které často končí eutanázií pacienta.
Toto onemocnění postihuje především malá plemena s obdélníkovým rámcem těla - jezevčík, lhaso apso, ši-tzu, pekinéz, baset, ale i další plemena, jako např. pudl, beagle, kokršpaněl, atd.
Onemocnění je způsobeno výhřezem jádra ploténky z prasklého vazivového obalu, většinou směrem do páteřního kanálu, což bývá způsobeno buď geneticky podmíněnou degenerací tohoto obalu, nebo úrazem, nejčastěji kombinací obou těchto příčin. Přítomnost jádra ploténky v páteřním kanálu vede ke kompresi míchy různého stupně a následným poruchám funkce míchy s různou intenzitou projevů na celkovém zdravotním stavu pacienta (viz výše). Mírné projevy tohoto onemocnění lze zvládnout medikamentózně a důsledným dodržováním klidového režimu, závažnější poruchy lze řešit jedině chirurgicky.
Prognóza kompletního uzdravení pacienta s ochrnutím závisí především na dvou rozhodujících aspektech:
1., stupni a lokalizaci komprese míchy vyhřezlou ploténkou
2., času, který uplyne od výhřezu ploténky do odstranění této vyhřezlé ploténky
V tomto článku vám chceme ukázat, jak nesmírně důležitá je včasnost zásahu a provedení dekomprese míchy (tedy odstranění vyhřezlé ploténky z míšního kanálu) pro zachování funkčnosti míchy a kompletní uzdravení pacienta v co nejkratší době.
V levém sloupku tohoto článku vám budeme prezentovat kausu fenky pekingského palácového psíka jménem Amy, v pravém sloupku vám ukážeme kausu fenky hladkosrstého jezevčíka jménem Anička. Obě postihl stejný osud v podobě výhřezu meziobratlové ploténky, ale následný průběh onemocnění se diametrálně lišil právě z důvodu odlišné včasnosti chirurgické intervence a provedení dekomprese míchy. Amy (obr. 1) byla operována do 48 hodin od objevení klinických příznaků diskopatie. Anička (obr. 2) byla operována 16 dní po objevení příznaků diskopatie.
Základem pro stanovení diagnozy neurologického pacienta je zevrubné neurologické vyšetření včetně myelografie. Diagnostickou technikou volby je CT, ale to na našem pracovišti nemáme, takže používáme techniku čtyř projekcí při myelografii. Zde prezentujeme jenom pro zjednodušenou vizualizaci boční projekci při myelografii. V obou případech se jednalo o ventrokompresi míchy v úseku L1-L2 páteře.
Barevná čára vymezuje na rtg snímku úsek páteře L1-L2 s výše popsanou ventrokompresí míchy.
Naše pacientky při přípravě operačního pole s důslednou, několikastupňovou desinfekcí místa operace.
Důsledné kompletní zarouškování pacientek a incize kůže mírně paramediálně nad lokalizovanou lézí. Stranovou pozici chirurgického zákroku stanovíme na základě myelografického nálezu.
Kombinací ostré a tupé preparace zpřístupníme obratle a indikovaný meziobratlový prostor pro provedení hemilaminektomie, kterou používáme prakticky výhradně pro dekompresi v oblasti TL páteře. Hemilaminektomie spočívá v jednostranném odstranění oblouku obratle a zviditelněním a následně zpřístupněním míchy a míšního kanálu v oblasti komprese (nemusí se vždy jednat jenom o jeden meziobratlový prostor, ale je možné otvor rozšířit až přes tři meziobratlové prostory).
Po odstranění kostního krytu (obr. 13, 14) a zpřístupnění míšního kanálu je potřeba důkladně odstranit vyhřezlou meziobratlovou ploténku a uvolnit stlačení míchy v celém rozsahu léze (viz šipky). Při této činnosti je potřeba postupovat velmi opatrně, aby nebyly poškozeny perimedulární struktury v míšním kanálu a obzvláště mícha samotná včetně odstupujících nervů.
Na obrázcích 17 a 18 je jasně patrné, jak velké změny nastávají v míše při její kompresi a nedostatečně rychlém odstranění této komprese. Na lévém snímku mícha fenky Amy jen s mírným otokem, bez cévních a tkáňových změn. Na pravém snímku mícha fenky Aničky s těžkými změnami krevního průtoku v oblasti komprese a tím způsobenými změnami v tkáni míchy. Šipky ukazují na postiženou oblast míchy. V případě Aničky (napravo) signifikantní modročerné probarvení míšní tkáně.
Na snímcích 19, 20, 21, 22 jsou obě pacientky po zákroku, kdy rány uzavíráme standardním způsobem a suturu kůže provádíme svorkami, následuje plastický kryt sutury Novikovem.
Na fotografiích je Amy druhý (vlevo) a třetí (vpravo) den po operaci. Funguje prakticky bez pohybových omezení a neurologických defektů.
Aničce trvalo 6 týdnů, než byla schopná takto sama stát (jenom stát, chodit ještě ne). I tak to považujeme za vítězství, vzhledem k tomu, v jakém stavu byla její mícha při fenestraci.
Chůzi, i když defektní, zvládla Anička až 11 týdnů po operaci.
Na těchto dvou případech je jasně vidět, jak nesmírně důležité je rychlé rozhodnutí majitele pro provedení vhodné diagnostiky a následné bezodkladné provedení chirurgického zákroku.
