Proč u nás kastrace kočky nestojí "třistapade"

Proč u nás kastrace kočky nestojí "třistapade"

Postup zákroku

obr. 16 obr. 17 obr. 15 obr. 13 obr. 14 obr. 18 obr. 22 obr. 23 obr. 21 obr. 19 obr. 20 obr. 12 obr. 4 obr. 5 obr. 3 obr. 1 obr. 2 obr. 6 obr. 10 obr. 11 obr. 9 obr. 7 obr. 8

Občas od lidí slýcháme dotaz, proč je u nás kastrace kočky o tolik dražší, než u někoho nejmenovaného.

Z tohoto důvodu jsme se rozhodli Vám ukázat, jak probíhá na naší klinice kastrace krok za krokem. Jistě z toho pochopíte, proč nemůžeme cenově konkurovat kastracím prováděným "doma na kuchyňském stole".

1) Příprava nástrojů (obr. 1)

Veškeré námi používané nástroje jsou sterilizovány v horkovzdušném sterilizátoru, který zničí veškeré patogenní mikroorganismy.

2) Příprava šicího materiálu (obr. 2, 3)

Veškeré šití u nás na klinice provádíme atraumatickými šicími návleky. Jsou sice dražší, jedná se však o šicí materiál, který přímo navazuje na jehlu, takže při prošívání tkání tímto materiálem dochází k minimální traumatizaci a rychlejšímu hojení.

Rozdíl mezi atraumatickým návlekem (obr. vlevo) a obyčejným šitím navléknutým na chirurgickou jehlu (obr. vpravo) si můžete prohlédnout na těchto obrázcích.

3) Předoperační prohlídka a vážení (obr. 4)

Před operací posuzujeme staří jedince, celkový zdravotní stav a palpačně kontrolujeme, zda není kočička v pokročilém stádiu březosti. Následně kočičku zvážíme, abychom mohli správně nadávkovat anestetika, antibiotika a léky proti bolesti.

4) Intramuskulární aplikace anestetik (obr. 5)

Injekce s anestetiky se musí píchnot do svalu, což může být bolestivé. Některé kočičky spolupracují a lze je píchnot v náručí, ty nespolupracující se musí chytit pevněji.

5) Intubace (obr. 6)

Před kastrací požadujeme hladovku minimálně 12 hodin. Někdy však doma kočička něco najde a sní to, aniž by o tom majitel věděl. Když pak kočičku uspíme, může dojít ke zvracení.

Abychom zajistili optimální průchodnost dýchacích cest a minimalizovali riziko vdechnutí obsahu žaludku, zavádíme do průdušnice endotracheální kanylu.

6) Příprava operačního pole - holení (obr. 7)

7) Příprava operačního pole - desinfekce (obr. 8)

    Zapojení čidel monitorujících životní funkce (obr. 9)

Na obrázku je kočička napojena na pulsní oxymetr s detekcí CO2 - více informací o tom, proč jsme zvolili tento přístroj, se dočtete zde: odkaz - oxymetr .

8) Zarouškování operačního pole, aplikace léků (obr. 10, 11)

Sterilní operační rouškou zakryjeme tělo pacienta, necháme pouze otvor v oblasti vydesinfikovaného operačního pole.

Následně injekčně aplikujeme antibiotika a léky proti bolesti a zánětu.

9) Vytvoření operační rány - proříznutí kůže (obr. 12)

K rozříznutí kůže používáme elektrokauter, což je vlastně uzpůsobená elektroda, která používá vysokofrekvenční proud k přímému zahřátí samotných tkání, což vytvoří řez (proto se nad místem řezu vznáší kouř). Oproti obyčejnému skalpelu má elektrokauter výhodu v tom, že umožňuje provádět přesnější řezy, minimalizuje krvácení rozříznuté tkáně a výrazně snižuje pooperační bolestivost.

10) Vytvoření operační rány - proříznutí břišní stěny (obr. 13)

11) Vybavení dělohy do operační rány (obr. 14)

Po identifikaci dělohy v dutině břišní jí opatrně vtáhneme do operační rány a peany zaskřípneme tělo děložní v oblasti děložního krčku a oba rohy děložní i s vaječníky. Tím přerušíme přívod krve do dělohy.

12) Založení ligatur na děloze a vaječnících (obr. 15)

Pod přiloženými peany provedeme na každém místě dvojitou ligaci (=podvázání), aby nedošlo k vykrvácení.

13) Excize dělohy a kontrola vaječníků (obr. 16, 17)

Po pečlivé ligaci můžeme přistoupit k excizi (=odstranění) dělohy s vaječníky. Velkou pozornost věnujeme kontrole odstraněných vaječníků, zda byly odstraněny opravdu celé.

Na snímcích jsou vaječníky zakroužkovány zeleně, tělo děložní ukazuje modrá šipka a na děložní rohy ukazují černé šipky.

14) Zašití břišní stěny vstřebatelným šicím materiálem (obr. 18)

15) Zašití podkoží vstřebatelným šicím materiálem (obr. 19)

16) Zašití kůže nevstřebatelným šicím materiálem. (obr. 20)

Pouze kůži šijeme nevstřebatelným jednovláknitým materiálem. Tyto stehy je potřeba za 10 až 14 dní odstranit

Jak je z těchto všech obrázků vidět, je operační rána uzavřená ve třech vrstvách. Riziko, že by nevydrželo šití, je prakticky nulové. Problém však může nastat, pokud kočička seskočí z výšky či naopak na něco vyskakuje - šití vydrží, ale tkáně břišní stěny jsou měkké a mohou se protrhnout. Proto když majitelé kočku neuhlídají, může nastat problém i přesto, že byla kočička sebelépe zašitá sebelepším šicím materiálem.

17) Zakrytí rány (obr. 21)

Živé okraje rány potřeme roztokem Novikov (lidově se mu říká "tekutá náplast") - tím se zamezí průniku bakterií do rány a zároveň vznikne jemný mechanický kryt.

18) Navléknutí pružné bandáže (prubanu) (obr. 22)

Tento obleček si sice dokáží některé kočičky sundat, u většiny však zůstává na těle do vytažení stehů a zabraňuje kočičce, aby si ránu sama poškodila, např. lízáním. Současně poskytuje mechanickou oporu pro bříšní stěnu a snižuje tlak orgánů na místo rány.

19) Pooperační probouzení (obr. 23)

Kočičky u nás necháváme na vyhřívané elektrické podušce, dokud se neprobudí nebo si pro ně nepřijde majitel, který ji doma zabezpečí probuzení v teple a klidu.

Zpět